JIM

Konečně jsem přemluvil paničku, aby napsala jak se mi daří :-)

První den, když si mě panička odvedla domů jsem byl trochu vystrašený, ale štastný – mám vlastní pelíšek, misku s papáním, hračky a hlavně pozornost všech kolem. Bydlíme spolu v bytečku a hraju si na velkého hlídače – to mi jde dobře. Začnu štěkat a všichni se mě bojí, jen panička ne - ta mi vidí až do žaludku a stačí když řekne „Jimuško,“ hned se k ní jdu poplyšat a je po hlídání.. :-) Chodím s paničkou do práce, tak ji mám pořád na očích a nikam mi neuteče..

Také jsme společně zvládli návštěvu u veterináře. Tam mi panička trochu lhala - říkala že injekce nebolí, já jsem uvěřil a to jsem neměl.. Ale dostal jsem kostičku za statečnost :-)

Přítele od paničky jsem si hned omotal kolem tlapky. Nejdříve prý o psovi nechtěl ani slyšet, ale teď mě má moc rád. Říká, že jsem ten nejhodnější a nejsladší pes a i já jsem si ho velice oblíbil. Jeho tatínek mi vyrobil protézu na mojí nemocnou tlapku a tak chodíme na výlety a do lesa s kamarádkou Bětkou a jejím psíkem Sidem. Pan veterinář říkal, že se mi tlapka nevyléčí, ale vůbec mi to nevadí, běhám, skotačím a panička říká, že se těší až bude teplo. Prý spolu budeme chodit plavat, aby mi tlapka zesílila.

Po mém přistěhování do Brna jsem začala pomáhat v útulku, abych tak zahnala svůj deficit po psí společnosti. Tam jsem uviděla Jima a zamilovala se do něho na první pohled. Je mu mezi 4 - 5 rokem, má něco z bígla, ovčáka, labradora... Prostě čistokrevný ořech :-)

Jim se na mě od první chvíle velice upnul a první týden mě pronásledoval i na záchod a do koupelny, abych mu náhodou neodešla. Teď už mě na záchod pustí samotnou, ale pořád je tak trochu ve střehu - zůstane ležet, ale očkem se mě pořád hlídá. Chodí se mnou opravdu každý den do práce, kde si mě hlídá natolik, až z toho tvrdě usne a občas i chrápe :-)

Jsem moc ráda, že Jima mám, dívá se na mě tím svým sladkým kukučem, pořád vrtí ocasem a často si sám přijde pro pohlazení. Je to veliký mazel...

Za vyrobenou protézu jsem velice vděčná, proto bych i takto chtěla moc poděkovat. Jsem šťastná, že se ještě pořád najdou hodní lidé, kteří rádi pomůžou. Za ten roztomilý a vděčný psí pohled to opravdu stojí.

Zase brzy pošleme další fotky, abyste viděli jak se nám daří.

Do útulku posíláme všem moc pozdravů a každému pejskovi přejeme, aby našel hodného pánečka a s ním nový a krásný domov plný lásky.

Jája, Hynek a pejsek Jim

... cesta lanovkou na Skalnaté Pleso